Ekumenické setkání

Setkání je otevřené pro každého, kdo chce v Bibli hledat inspiraci pro svůj život. Náplní je modlitba, zpěv, četba úryvku z Písma (Slovo života) s komentářem z prostředí Hnutí fokoláre, osobní sdílení a rozhovor o věcech vážných i veselých.

termín: Třetí pátek v měsíci kromě prázdnin
místo: Oranžová zahrada, Husovo nám. 78, Český Brod
čas: 19:30 hod.
kontakt: Petr a Eva Štěpánovi – pstepaan@seznam.cz, tel: 774 403 607

Marek Lukášek – marek.lukasek@tiscali.cz, tel : 728 552 024

aktuální text Slova života:

 

Slovo života na leden 2019

ke stažení zde

Budeš usilovat o spravedlnost, a jen o spravedlnost.“ (Dt 16,20)

Kniha Deuteronomium se nám představuje jako řada výroků, které pronesl Mojžíš na sklonku svého života. Připomíná novým generacím Hospodinovy zákony a z dálky kontempluje zaslíbenou zemi, do níž odvážně vedl izraelský lid.

V této knize je Boží zákon předkládán především jako slovo Otce, který pečuje o všechny své děti. Je to životní cesta, kterou on dává svému lidu, aby uskutečnil plán Smlouvy. Pokud jej bude lid věrně dodržovat, spíše z lásky a vděčnosti než ze strachu z trestu, bude zakoušet blízkost a ochranu Boha.

Jeden ze způsobů, jak konkrétně uskutečnit tuto Smlouvu, která je Božím darem, spočívá v rozhodném následování spravedlnosti. Věřící ji uskutečňuje, nejen když si s vděčností připomíná, jak si Bůh vyvolil svůj lid, a odmítá uctívat kohokoli jiného než Pána, ale i tehdy, když odmítá osobní výhody, které by mu zatemnily svědomí tváří v tvář potřebám chudého.

Budeš usilovat o spravedlnost, a jen o spravedlnost.“

Každodenní zkušenost nás často staví před situace, i závažné, v nichž nespravedlnost škodí především těm nejslabším, těm, kteří přežívají na okraji naší společnosti. Kolik Kainů používá násilí vůči svému bratru či sestře!

Vykořenění nerovností a zneužívání je základním požadavkem spravedlnosti, počínaje naším srdcem a místy, v nichž žijeme.

A přece Bůh nenaplňuje spravedlnost zničením Kaina, ale spíše se stará o to, aby ho ochránil, aby mohl znovu vykročit správným směrem.[1] Boží spravedlností je dávat nový život.

Jako křesťané jsme potkali Ježíše. Svými slovy a skutky, ale především svým darem života a světla Zmrtvýchvstání, nám odhalil, že Boží spravedlnost je jeho nekonečná láska ke všem jeho dětem.

Skrze Ježíše se i pro nás otvírá cesta, jak uskutečňovat a šířit milosrdenství a odpuštění, které je také základem sociální spravedlnosti.

„Budeš usilovat o spravedlnost, a jen o spravedlnost.“

Tento verš z Písma byl vybrán pro příležitost Týdne modliteb za jednotu křesťanů 2019, který na severní polokouli proběhne od 18. do 25. ledna.[2] Když i my přijmeme toto slovo, můžeme usilovat o hledání cest ke smíření, především mezi křesťany. Když se pak dáme do služeb všech, účinně zahojíme nespravedlivé rány.

To už nějakou dobu prožívají křesťané z různých církví, kteří se společně věnují vězňům v italském Palermu. Iniciativa vzešla od Salvatora, člena jednoho evangelického sdružení: „Uvědomil jsem si duchovní a lidské potřeby těchto našich bratří. Mnozí z nich nemají příbuzné, kteří by jim byli schopni pomoci. S důvěrou v Boha jsem o tom mluvil s mnoha bratry z mé i dalších církví.“ Christine z anglikánské církve dodává: „To, že můžeme těmto potřebným bratrům pomáhat, nám přináší spokojenost, protože je to konkrétním výrazem prozřetelnosti Boha, který chce skrze nás svoji Lásku přinést všem.“ A Nunzia, katolička, říká: „Připadalo nám to jako příležitost, jak jednak pomoci bratrům v nouzi a jednak hlásat Ježíše i skrze drobné materiální věci.“

Je to uskutečnění toho, co řekla Chiara Lubichová v roce 1998 v evangelickém kostele svaté Anny v Augsburgu na jednom ekumenickém setkání: „(…) Pokud se my křesťané podíváme do své historie (…), musíme se smutkem konstatovat, že často byla jen řadou nedorozumění, sporů a bojů. Je to samozřejmě kvůli historickým, kulturním, politickým, geografickým a společenským podmínkám…; ale také kvůli tomu, že mezi křesťany chybí onen typický sjednocující prvek, totiž láska.

Ekumenická práce bude natolik plodná, nakolik ten, kdo se jí věnuje, uvidí v ukřižovaném a opuštěném Kristu, který se odevzdává Otci, klíč k pochopení důvodu každé nejednoty a k znovunastolení jednoty (…). Prožívaná jednota má účinek (…). Je to Ježíšova přítomnost mezi několika lidmi, ve společenství. „Kde jsou dva nebo tři,“ řekl Ježíš, „shromážděni ve jménu mém, tam jsem já uprostřed nich.“ (Mt 18,20) A to mezi katolíky a evangelíky, kteří se milují, mezi anglikány a pravoslavnými, mezi členy  arménské a reformované církve, když se milují. Kolik pokoje, kolik světla je v tom pro přímou ekumenickou cestu!“[3].

Letizia Magri

[1]   Srov. Gen 4,8-16.

[2]   U nás, tak jako v některých dalších místech, předchází Týdnu modliteb za jednotu křesťanů Alianční týden modliteb organizovaný Evangelikální aliancí, v roce 2019 ve dnech 6.–13. ledna.

[3]   Ch. Lubichová, Ekumenická modlitba na advent, Augsburg (Německo), 29. listopadu 1998.