Historie Kostela Narození Panny Marie

První písemná zmínka o kostele v Poříčanech je z roku 1358, ale kostel bude zřejmě staršího založení, dle místní tradice byl založen kolem roku 1150. Jednalo se o orientovaný kostel s věží při severní stěně, obdélnou lodí a pětiboce uzavřeným presbytářem. Podle popisu z 1. poloviny 18. století byl původní kostel v Poříčanech podobný kostelu ve Skramníkách. Nicméně v té době byl již natolik zchátralý, že někdy před rokem 1750 došlo k jeho zboření. Na jeho místě pak byl s použitím staršího stavebního materiálu vystavěn v letech 1750-54 zcela nový pozdně barokní kostel podle plánu Tomáše Vojtěcha Budila jeho synem Václavem Antonínem Budilem za patronace kněžny Marie Terezie Savojské. Stavitel v duchu barokní symboliky situoval novostavbu do svahu tak, aby kostel tvořil výraznou dominantu obce, i za cenu, že musel porušit orientaci k východu (kostel je orientován ve směru sever – jih). Ještě nedokončený kostel byl vysvěcen 8. září 1751. V roce 1938 byly za faráře Josefa Nádvorníka opraveny vnější fasády (tehdy kostel získal okrovo-žlutavou omítku, neodpovídající původní barevnosti, která nyní pod opadanou omítkou prosvítá) a v roce 1943 byl kostel elektrifikován, kdy bylo instalováno i 74 žárovek na hlavním oltáři. Věž kostela vyhořela od svíčky v roce 1947, v roce 1953 byla opravena a pokryta současnou plechovou bání (ve věži zůstaly dodnes ohořelé trámy).

Kostel je obehnán terasovitou zdí z lomového a kvádrového zdiva, na jejíž výstavbu byl použit stavební materiál ze zbořeného gotického kostela. Jako portál vstupní branky na schodišti byl druhotně použit pískovcový pozdně gotický sedlový portál z konce 15. století, který rovněž pochází ze zbořeného kostela. Portál byl po roce 1990 nevhodně celoplošně omítnut tvrdou maltou.

Barokní centrální kostel o téměř čtvercové lodi s vybranými nárožími, s polokruhově ukončeným presbytářem, v jehož ose je pozdější pravoúhlá sakristie, a s hranolovou jednopatrovou věží s cibulovou bání v severním průčelí. Vnější stěny jsou členěny lizénovými rámy s pilastry a profilovanými římsami. Stěny jsou členěny bohatě tvarovanými okny kasulového tvaru, rámovanými šambránami a suprafenestry, které tvoří profilované nadokenní římsy s klenáky. Oválná okna sakristie, vstupní portál a dveře do věže a do sakristie mají pískovcová ostění s částečně dochovaným štukem. V západní stěně lodi je zasazena kamenná tabulka s českým nápisem o vysvěcení kostela: ANNO DOMINI 1751 DNE 8 SEPTEMBRIS TENTO CHRÁM POSVĚCEN JEST. Na východní stěně kostela je několik náhrobníků z 19. století, například epitaf poříčanského mlynáře Františka Schovánka († 28. 5. 1844) z šedého mramoru s českým nápisem: JESTLIŽE TI ŠTĚSTJ KVETE NEZAKLÁDEY SI NA SWĚTĚ NEB GAK KWJITKU LJSTEK SPADN(E) TAK I ŽIWOT LIDSKY ZWADNE / ŽE BRZINKO ODSUD MUSJŠ GAKO GA TO HNEDLE ZKUSJŠ / PADESAT OSM LET MAGE ZESNUL 27. MÁGE 1844 DRANTIŠEK SCHOWÁNEK MLYNÁŘ POŘIČANSKÝ. V severní stěně věže je umístěn ciferník nefunkčních hodin ze 70. let 20. století, ve veži je deponován starší poškozený ciferník z 19. století.

Loď je sklenuta nízkou kopulí na pilastry v nárožích, kruchta je vestavěna do severního podvěží. Presbytář je sklenut nízkou kupolí na pendantivech. Na klenbě lodi byla původně freska se scénami ze života Krista od Václava Kandlera z roku 1787, opakovaně přemalovaná v roce 1865 Františkem Krátkým ze Sadské a v roce 1935 akademickým malířem Josefem L. Červinkou. Vitrážová okna pochází z roku 1935 od firmy Staněk a Šebek z Prahy, v letech 1993-94 byly obnoveny uměleckým sklenářem Polanským z Mladějova. Původní barokní konstrukce krovu nad klenbou je samonosná, tvořená soustavou trámů 24 x 40 cm v průřezu. Opravena byla v roce 1866, 1889 a naposledy v letech 1992-93, kdy byla velká část trámů vyměněna.

Z vnitřního vybavení vyniká zejména barokní hlavní oltář* portálového, sloupového tvaru z poloviny 18. století se soudobým obrazem narození Panny Marie a sochami sv. Václava (vlevo) a sv. Ludmily (vpravo). Ve všech čtyřech rozích lodi jsou výklenky se sochami evangelistů (postupně od oltáře vpravo svatí Marek, Matouš, Lukáš a Jan) z roku 1784 od řezbáře Josefa Drexlera z Chocerad. Dřevěná kazatelna* na východní stěně je z roku 1751 a vytvořena byla podle návrhu Dominika Kramolína. V sakristii jsou uloženy obrazy sv. Jana Nepomuckého a sv. Barbory od malíře Preise z konce 19. století ve starších rokokových rámech z 2. pol. 18. století. Na kruchtě jsou varhany z roku 1900 od varhanářské firmy Rejna-Černý z Královských Vinohrad v Praze. Křišťálový lustr byl do kostela instalován v roce 1900. Z vybavení starého kostela pochází i cyklus osmi obrazů s výjevy ze života Panny Marie z roku 1695 od neznámého autora (v roce 1907 byl dočasně umístěn v márnici); tento nejúplnější regionální soubor raně barokní malby je tč. umístěn v muzeu v Českém Brodě. Dále to je funkční renesanční zámek z počátku 17. století, druhotně umístěný na stávající barokní dveře z roku 1751. V předsíni v podvěží visí na stěně barokní krucifix z přelomu 17. a 18. století, nevhodně později přemalovaný, pochází z presbytáře starého kostela. Ve věži je zvonová stolice z roku 1953, na které jsou umístěny dva zvony:
větší zvon (průměr 90 cm) ulil v roce 1603 zvonař Bartoloměj (?) nebo Brikcí z Cimperka (?) z Nového Města Pražského a zdobí ho ornamentální pás s výjevem o marnotratném synu, znakem Štefků z Koloděj (ve štítu břevno na koso a v něm běžící zajíc), Smiřických ze Smiřic (šikmo dělený štít) a pánů z Házmburka (sviní hlava a běžící zajíc) splu s osmiřádkovým českým nápisem: KE CZTI A CHWALE PANV BOHU WSSEMOHVCZYMV NAKLADEM ZADVSSNIM TEZ WSSECH OSADNICH NALEZIEGICZYCH KOSTELV A CHRAMV PORZICZANSKEMV ZALOZIENI Z ZWIESTOWANI PANNY MARYGE. TENTO ZWON VDIELAN GEST NA NOWEM MIESTIE PRAZSKEM NA SSIROKE VLICZY W DOMIE ZWONARZE. S TOHO BVD PANV BOHV CHWALA WIECZNA LETA 1603 / TOBIASS SSTEFEK Z KOLODEG / UROZENY PAN PAN ZIKMVND SMIRZYCZKY Z SMIRZITZ NA SKALACH A KOSTELCY NAD CZERNYMI LESY GEHO MILOSTI CYSARZSKE RADA / UROZENA PANI PANI HEDWIKA SMIRZICZKA Z HAZMBURKA NA SKALACH A KOSTELCY NAD CZERNYMI LESY,
menší zvon Svatý Josef je z roku 2002,
nejstarší zvon z roku 1590 od Brikcího z Cimperka, přelitý v roce 1866 Annou Bellmanovou, byl rekvírován v roce 1916.

Kostel byl v roce 1993 částečně vykraden.

Kostel je významnou ukázkou pozdně barokní architektury na Kolínsku, velmi ovlivněné dílem Kiliána Ignáce Dientzenhofera, na kterou odkazuje veškeré tvarosloví ve ztvárnění interiéru i exteriéru stavby.
Od 1. ledna 2005 filiální kostel spadající pod správu Řimskokatolické farnosti Český Brod v Kolínském vikariátu, pravidelné bohoslužby se v kostele nekonají. Za účelem opravy kostela bylo zžízeno v roce 2012 občanské sdružení Kostel, zájemci o prohlídku mohou kontaktovat paní Barboru Vlasákovou, telefon 604 566 869 nebo e-mail barbora.vlasakova@seznam.cz.

Prohlášení za památku

Kostel Narození Panny Marie s areálem byl 3. května 1958 zapsán do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 18231/2-1939.

zdroj: cestyapamatky.cz