Duchovní slovo – úterý 5. května

Drazí bratři a sestry,

dnes mě oslovilo čtení z denní modlitby církve, z modlitby se čtením:

„Ale slyšme již, k čemu nás vybízí apoštol: Vybízím vás, říká, přinášejte sami sebe v oběť. Tímto požadavkem povznesl apoštol všechny lidi ke kněžské důstojnosti: Přinášejte sami sebe v obět živou.

Opravdu neslýchaná věc je služba křesťanského kněžství, když člověk je sám sobě obětí i obětníkem. Nepotřebuje hledat jinde, co by mohl Bohu obětovat, ale nosí s sebou a v sobě, co má za sebe přinášet Bohu jako oběť. Pokud trvá oběť, zůstává i obětník. Oběť je obětována, a přece žije, protože kněz nezabíjí, co obětuje.

Opravdu podivuhodná oběť: tělo se obětuje bez zmaření, krev se obětuje bez prolití. Vybízím vás, říká, pro Boží milosrdenství: přinášejte sami sebe jako oběť živou.

Vybízím vás, praví, bratři, pro Boží milosrdenství: přinášejte sami sebe jako oběť živou a svatou. To je to, o čem zpíval prorok: Dary ani oběti jsi nechtěl, ale připravils mi tělo.

Buď tedy, člověče, vskutku Boží obětí i Božím obětníkem. Nepromarni to, co ti dala a svěřila božská moc. Přioděj se rouchem svatosti, opásej pásem čistoty. Pokrývkou tvé hlavy ať je Kristus. Kříž ať stále spočívá na hradbě tvého čela. Na srdce si polož posvátnou pečeť Boží pravdy. Stále zapaluj vonné kadidlo modlitby. Chop se meče Ducha. A postav oltář svého srdce. Tak s důvěrou v Boha připrav své tělo k oběti.

Bůh hledá víru, nikoli smrt. Žízní po modlitbě, nikoli po krvi. Chce být usmířen vůlí, ne zabitím.“

 

V neděli jsme slavili neděli Dobrého pastýře, nyní pokračujeme v četbě 10. kapitoly Janova evangelia a uvažujeme o svátosti služebného kněžství. Je ale dobré přemýšlet také o naší účasti na všeobecném kněžství Krista, na němž máme podíl ze křtu. Každý z nás jsme obětník, i obětí. Každý okamžik svého života můžeme prožívat jako kněží i jako Bohu přinášená oběť – libá vůně kadidla…

Pro mě je to něco opravdu fascinujícího. Celý náš život, všechno co prožíváme, může být dokonalou obětí, může být libou vůní, kterou Bohu přinášíme… Kéž bychom v sobě kněžský rozměr – účast na Kristově kněžství, stále více poznávali a rozvíjeli.

 

 

Zamyšlení farnice:

„Jak dlouho nás chceš držet v napětí? Jsi-li ty Mesiáš, řekni nám to otevřeně!“ Ježíš jim odpověděl: „Řekl jsem vám to, a nevěříte. Skutky, které konám ve jménu svého Otce, vydávají o mně svědectví. A vy nevěříte, protože nepatříte k mým ovcím.“

I dnes, v dnešní době Ježíš koná zázraky: uzdravuje, probouzí k novému životu… Na nás je zcela mu důvěřovat, modlit se a on nám daruje pokoj a sílu tolik potřebnou pro život.