Slavení Svatého týdne

Milovaní,

slavením Květné neděle vstupujeme do největších křesťanských svátků. V letošním roce je nebudeme moci prožít tak, jak jsme zvyklí… Během svého kněžského působení jsem nespočetkněkrát slyšel slova – ale u nás to bylo vždycky takto (sám mám třeba takovou tendenci a na některé věci se těším…). Letos ale zažijeme něco, co takto „nikdy“ nebylo. To ale neznamená, že letošní Velikonoce budou špatné, že to nebude ono. Ne. Letošní Velikonoce nebudou takové, jako obvykle. Ale to, jestli budou špatné, či nikoli, nezáleží na vnějších okolnostech. Ony mohou být nádherné obřady, ale my můžeme být jen vnějšími diváky tohoto představení. Letošní Velikonoce jsou výjimečné především tím, že jsme do nich skutečně vtaženi. Že bude hodně záležet na nás samých, jakým způsobem je prožijeme. Zda budou skutečným vstoupením do tajemství Kristovy smrti a jeho vzkříšení, zda budou skutečnou slavností.

Dovolte mi pár tipů a nabídek k tomu, jak letošní Velikonoce v naší farnosti prožít.

 

Televizní přenosy

V první řadě připomínám, že počínaje Květnou nedělí budou obřady Svatého týdne z naší farnosti přenášeny přes internet. Můžeme se tedy spojit tímto způsobem. Zvu vás k této účasti, ale zároveň zdůrazňuji, že tím, že sledujeme bohoslužbu přes televizi či internet, nedokážeme tím danou bohoslužbu „nahradit“. Ano, sledujeme mši svatou , ale nikdy takto mši svatou nebudeme slavit. Nestavte to tak, že když mši nebudete sledovat přes internet, že jste vlastně nesplnili svou povinnost. Ne, tu už jste nesplnili tím, že jste na mši nebyli (ale nikdo vám to nevyčítá).

Proč to říkám? Chci vás spíše povzbudit. Povzbudit k tomu, abyste na těchto přenosech příliš nelpěli. Dokáži si představit, jak to vypadá především v rodinách s dětmi. Jaký boj je třeba svádět s tím, abyste děti alespoň částečně udrželi v koncentraci, či aby se alespoň částečně chovaly „jako v kostele“. Je to mnohonásobně těžší, než v samotném kostele (a možná i neuskutečnitelné). Prosím, nebojte se s dětmi mši svatou nesledovat! Udělejte si radši domácí bohoslužbu, tak, jak je možné ji nalézt na webových stránkách, nebo nějakým svým vlastním způsobem. A pokud už přenos sledovat chcete, tak ho pak můžete sledovat třeba bez dětí…

Pro zájemce. Přenosy budou následující:

  • Květná neděle – 9.30
  • Zelený čtvrtek – 17.00
  • Velký pátek – 15.00
  • Velikonoční vigilie – 20.30
  • Hod Boží Velikonoční – 17.00

Slavení svátosti smíření

Ještě jednou se vyjadřuji ke slavení svátosti smíření v těchto dnech. Jde mi o to, aby každý rozlišoval podle svého stavu, zda má svátost smíření v těchto dnech slavit, či nikoli – nejde tedy o žádné povzbuzení k jednomu, či druhému způsobu jednání, ale spíše o předložení indícií k vašemu následnému rozhodnutí. Je třeba vyvažovat současný nouzový stav, vnímat, že slavení svátosti smíření je možné a to vše zasazovat do způsobu, jak tyto dny prožívám já. Tedy zjedodušeně řečeno:

  • pokud je můj život omezen do té míry, že defakto nevycházím z domu, pak je logické, že nepůjdu ani k svaté zpovědi, apod… A nemuím mít žádné výčitky (naopak, takové rozhodnutí je správné!) a mohu Velikonoce, po vzbuzení osobní lítosti, slavit s klidným a čistým srdcem.
  • pokud při současných omezeních chodím stále do práce, chodím nakupovat…, pak se nemusím bát jít, pokud to potřebuji, ke svátosti smíření (je to osobní duchovní služba – viz ustanovení vlády ze dne 15. března, bod I., písmeno g, článek 3). Je to podobné, jako když jdu na procházku do parku – zde navíc je zajištěno, že se na této „procházce“ potkáte pouze s knězem, a to ze vzdálenosti dvou metrů…
    • i v tomto případě ale platí, že je možné také jen vzbudit lítost a mohu Velikonoce slavit s klidným a čistým srdcem.

Ustanovení týkající se vzbuzení lítosti stanovují, že člověku jsou odpuštěny hříchy. Zároveň se ale vyžaduje, abych se z daných hříchů vyzpovídal při nejbližší možné příležitosti – takovou příležitostí bude zpovědní den ve farnosti, poté, co současná ustanovení opadnou.

 

 

Velikonoční Triduum

Když budeme sledovat židovské Velikonoce, budeme moci vidět, že se v nich prolínají dva aspekty. Je to Hod Beránka (kultický rozměr slavnosti, kdy se přináší oběť v Jeruzalémském chrámě), ale také Svátek nekvašených chlebů (rolnický, či také rodinný svátek). Nám se v křesťanské tradici staly z Velikonoc mnohdy pouze „Kultické svátky“, tedy něco, co se týká jen kostela. Současná situace nám dává příležitost zaměřit se (letos skoro výhradně) na domácí slavení Velikonoc a objevit tak něco, co můžeme uchovat i pro roky příští.

 

Ve farnosti je možné navštívit Getsemanskou zahradu v prostorách fary. Podle ustanovení vlády je možné chodit na procházky do parků – a v mnoha ohledech i chvályhodné. Díky přihlašování se vám mohu zajistit, že v tomto „parku“ budete sami, s nikým se nepotkáte (pokud nebudete chtít, abych vám podal svaté přijímání). Pokud si chcete zarezervovat svůj čas, je třeba požádat o přihlašovací tabulku na mailu – sklenarmartin@seznam.cz

Pokud ale máte vlastní zahradu, nebojte se udělat si doma vlastní Getsemanskou zahradu a zde setrvávat ve společné modlitbě. Může to být znovu velmi přínosné, když se třeba s dětmi budete podílet na vytváření této Getsemanské zahrady, a pak zde budete spolu s Ježíšem bdít na modlitbách…

 

Velký pátek

Ve farnosti bude možné znovu navštívit prostory zahrady fary k modlitbě u kříže – po předchozím přihlášení.

Co se týká domácího slavení. Pro Velký pátek se budu snažit připravit zamyšlení ke křížové cestě. Tu je možné doma společně „projít“. Bude také vhodné přečíst si pašijový příběh – tento den se čtou Janovy pašije. Doma si také můžeme udělat obřad „odhalení kříže“. Tento den může být nějaký centrální kříž doma zahalen a v určitý čas, kdy se budeme scházet ke společné meditaci, např. po přečtení těch pašijí, může být odhalen.

Kdo má zahradu, může si takový kříž zbudovat třeba na zahradě (i třeba větší). A může to být kříž, který na zahradě zůstane dlouhodoběji na připomínku letošních Velikonoc, respektive kříž, u kterého se pak budeme moci scházet třeba každý pátek ke společné rodinné modlitbě (křížové cesty, korunky Božího milosrdenství…).

Jen připomínám, že Velký pátek je dnem přísného postu, a že je také nanejvýš vhodné tento den zbytečně nepoužívat různá média, která nás odvádí z ticha a meditace (zapnuté rádio, apod…).

 

Bílá sobota

I pro tento den se doporučuje zachování postu a ticha. Ve farnosti bude v prostorách zahrady vytvořen „hrob“, u kterého bude možné znovu spočinout v osobní modlitbě – po předchozím přihlášení.

Takové místo si ale jistě můžeme udělat i ve svých domácnostech, na svých zahradách…

 

 

Velikonoční vigilie

Je dobré s touto vigilií začít až po západu slunce – klidně počkat i do pozdějších hodin (záleží na tom, jak velké děti máte). Je dobré zapálit si svíčku – třeba vlastní vyrobený paškálek.

Je dobré přečíst si některé úryvky z Písma svatého (např. příběh o stvoření Gen 1, obětování Izáka – Gen 22, zvláště a určitě vyjití z Egypta – Ex 14 a 15 a učitě příběh o Ježíšově vzkříšení…).

Bude také dobré obnovit své křestní závazky – rozsvítit si křestní svíce a spolu třeba vyznat vyznání víry.

Rozhodně také doporučuji doprovodit toto slavení i svátečním stolem – chlebíčky, jednohubky, nějaké sladkosti… Zvláště pak něco, co máme rádi, co mají rády děti… Tímto stolováním je možné zakončit jak postní dobu, tak také tuto slavnost!

 

Na farní zahradě budu po celou noc k dispozici k obnově křestních závazků a k podání svatého přijímání. Je třeba se znovu ale dopředu přihlásit na konkrétní čas, aby nedocházelo k setkání více osob.

 

Připojuji také text od otce biskupa Zdenka Wasserbauera:

Vážení a milí spolubratři,

na základě přání otce arcibiskupa vyzvěte, prosím, své farníky, aby na Bílou sobotu po setmění dali do oken svých domů rozžatou svíci a případně obraz či obrázek Krista na znamení Kristova vzkříšení. Jedná se o starou velikonoční tradici.

Je jistě vhodné, nakolik je to možné, pozvat i ostatní k této iniciativě, aby totiž všichni lidé dobré vůle dali rozžatou svíčku do okna na znamení naděje a vítězství života zvláště v této nelehké době.“

 

Hod Boží Velikonoční

Tento den jsou tradičně žehnány pokrmy. V letošním roce to mohou učinit otcové rodin. Byl nám poslán následující „návod“:

Žehnání pokrmů o Velikonocích souvisí se starou postní praxí, která zapovídala požívání nejen masa, ale i vajec a sýra. Zvláštní symboliku má velikonoční vejce – symbol života. Žehnací modlitbu pronáší zpravidla otec rodiny, úryvek z Písma může číst někdo jiný. Žehnací modlitbu neprovází ani znamení kříže, ani kropení svěcenou vodou. Je na kněžích, aby tento text k žehnání pokrmů nabídli svým farníkům.

Úryvek z Písma pro žehnání pokrmů na výběr: Gn 1,27–31a; Gn 9,1–3, Lk 11,9–13

 

Žehnací modlitba pro požehnání pokrmů:

Požehnaný jsi, Hospodine, náš Bože,

ty všechno naplňuješ svým požehnáním;

shlédni na nás, když dnes o slavnosti zmrtvýchvstání tvého Syna

děkujeme za tvé dary,

které mají sloužit k uchování našeho pozemského života,

a uč nás přijímat je z tvých rukou tak,

aby všechno směřovalo k tvé oslavě.

Skrze Krista, našeho Pána.

 

 

Další podněty

Další podněty můžete nalézt např. na www.liturgie.cz

 

Poslední upozornění

Možná jste narazili na internetu na Vademecum pro kněze k letošním Velikonocům – vyjádření ČBK. Hned v úvodu je věta: „Prosíme kněze, aby věnovali pozornost vyjádřením jednotlivých biskupů, kteří zde uvedené údaje mohou v některých bodech zpřesnit„. Vademecum zpřesněné naším arcibiskupem jsme dostali mailem. V tomto vyjádření jsou některé věci upraveny – jak určité úkony konat…