Duchovní slovo – středa 25. března

Drazí bratři a sestry,

oslavili jsme dnes slavnost Zvěstování Páně. Jedná se o jednu z Kristologických slavností, která nám představuje tajemství Ježíšova života. V tajemství jeho života hraje důležitou úlohu také Panna Maria a na ni bych rád zaměřil naši pozornost v tomto slůvku.

Panna Maria nebyla žádnou Miss Izrael, či Miss Nazaret. Nebyla žádnou celebritou. Nejspíš nebyla ani nikým, kolem koho by se shlukovala nějaká skupina žen… Spíše naopak. Byla bezvýznamnou venkovskou dívkou v bezvýznamné vísce.

To, co ji ale učinilo významnou, byla slova vyjadřující celý její životní postoj – Jsem služebníce Páně, ať se mi stane podle tvého slova. Tato slova vystihující její celoživotní nastavení z ní udělala matku Božího Syna. Tu, kterou generace křesťanů oslavují jako tu, která zrodila světu Vykupitele a Spasitele. Tu, která je označována nikoli královnou krásy, ale královnou andělů, patriarchů, všech svatých…

K setkání anděla a Marie dochází v tichosti venkovského domku, uprostřed každodenních povinností. V naprosto obyčejném prostředí. A přeci, církev od počátku také vyznávala, že Maria byla od počátku ke svému úkolu vyvolená a připravována (např. to vyjadřujeme ve vyznání, že Maria byla počatá bez poskrny hříchu dědičného).

Můžeme říci, že současná situace je jakousi Boží přípravou každého z nás. Je vytvářena předehra k našemu setkání s Bohem či alespoň s jeho poslem. I my se potýkáme s tím, že nejsme těmi „nejlepšími“. Nejsme celebritami, nejsme těmi, kteří by vše zvládali. Možná dokonce podléháme současné situaci, máme starosti, obavy, stále hledáme, jak aktuální situaci skutečně prožívat (nikoli přežívat). To vše nebrání, ba naopak, může být prostorem, do kterého vstupuje Bůh se svým poselstvím.

Rozdíl mezi přežitím a prožítím života můžeme vyjádřit mnoha způsoby. Jedním z nich jsou ale Mariina slova: Jsem služebnice Páně, ať se mi stane podle tvého slova. Nasazovat svůj život pro uskutečňování Božího plánu spásy, to je skutečné prožití života (v situacích, které život přináší).

Možná se stále rveme se současnou situací. Možná přichází zklamání z toho, že to nezvládáme. Možná jsme již z některých věcí unaveni. Možná jsme se do toho ještě nedostali… Je možných mnoho variant. Ale na všechny je jeden lék – jsem služebnice Páně! Tedy jinými slovy, zvolání FIAT – ať se mi stane! Přijímám! Právě tento postoj má největší vliv na kvalitu našeho života, na hodnotu jeho prožití.

Kéž si osvojíme Mariin postoj. Protože pak se stáváme krály/královnami situace.

R. D. Martin Sklenář